1. Tekutý chléb v historii
První zmínky o pivu pocházejí už z doby před tisíci lety před naším letopočtem z území dnešního západního Íránu. Pivo se poté objevuje v záznamech snad ze všech částí světa.
V Mezopotámii bylo pivo spojené s magickými rituály a věřilo se, že má kouzelné účinky. Něco na tom asi bude, v Egyptě třeba používali pivo i jako léčebný přípravek pro různé výplachy. Ve starém Egyptě ještě za vlády faraonů bylo pivo dokonce používáno jako národní platidlo.
Vikingové, kteří zemřeli v boji, zase dostávali různé dary, mimo jiné také právě pivo. Co by totiž byl posmrtný život bez pořádného pitného režimu, že.
Ve Středověké Evropě někdy křesťanští mniši drželi tradiční čtyřicetidenní půst v lehké obměně, drželi tzv. pivní půst. Nic nejedli a přijímali energii a kalorie pouze z piva.
Je proto jasné, že se v nás vyvinul přirozený instinkt mít stále plnou sklenici. A taky strach…
2. Cenosi... Cenosilica... fóbie
Strach z prázdné pivní sklenice má svůj název – Cenosillicaphobia. V České republice se nám poměrně úspěšně daří se tomuto strachu vyhýbat. Všichni nám totiž vždycky říkali, že prevence je nejdůležitější…
3. Občas zajdeme na jedno
Pivo je třetí nejoblíbenější nápoj na světě, hned po vodě a čaji, takže je často i na našich stolech. Každý Čech vypije průměrně 128 litrů piva ročně. Ano každý, tedy včetně novorozenců a abstinentů… České pivovary tak pro nás loni vyrobily rekordních 20,55 milionů hektolitrů piva.
A jak jsou na tom ostatní státy? V závěsu za námi je Rakousko se 107,6 vypitými litry na osobu ročně, následuje Německo se 101,1 litry a Rumunsko se 98,9. Třeba takové USA mají pouze 73,5 litru na osobu a Švédsko dokonce jen 58.
Zajímavostí je, že co se týká spotřeby piva v Česku, jsou čísla poměrně stabilní od 70. let minulého století. Přitom před sedmdesáti lety se u nás pila oproti současnosti jen polovina množství. Napadá vás, co za tím vězí?
4. Slovo „pivo“
Slovo „pivo“ má své kořeny ve slovese „pít“, podobně jako například „topivo“ vzniklo od slovesa „topit“ nebo „krmivo“ od „krmit“. Zajímavé je, že původní význam slova byl dost obecný – označovalo „to, co slouží k pití“. Zpočátku tedy nemělo žádnou vazbu na alkoholické nápoje ani konkrétní typ nápoje.
Postupem času se význam slova „pivo“ ve všech slovanských jazycích zúžil na označení kvašeného nápoje vyráběného ze sladu, chmele a kvasnic. Tento významový posun pravděpodobně odráží význam piva v životě slovanských národů, kde se stalo nejen oblíbeným nápojem, ale i součástí společenských rituálů a tradic. A to mu zůstalo dodnes.
5. Pivo jako výhra
Ve Finsku probíhá světový pohár v nošení manželky. A víte, jaká je hlavní cena? Pivo o váze manželky.
6. Pivní lahve jako stavební materiál
V roce 1963 vytvořil Albert Heineken pivní láhev, která mohla být použita jako cihla k budování levného bydlení v chudých zemích. V Thajsku se jim tahle myšlenka zalíbila, takže když už byla v roce 1984 skupina mnichů otrávená množstvím odpadků v okolí, poprosila místní obyvatele, aby jim pomohli shromáždit všechny lahve od piva.
Od té doby tam mají chrám z 1,5 milionu lahví piva Heineken a místního piva Chang. Z piva je celý chrám včetně interiéru. Chrám se jmenuje Wat Pa Maha Chedi Kaew (nebo Temple of a Milion Bottles) a najdete ho kousek od hranic s Kambodžou. A jestli si myslíte, že to musí být nevkusné, tak jste vedle jak ta jedle. Je krásný.
7. Pivo pro všechny
V Japonsku a některých dalších zemích mají na plechovkách Braillovo písmo, aby nevidomí rozeznali alkoholické a nealkoholické nápoje. Když se nad tím člověk tak zamýšlí, jak asi u nás nevidomí nakupují?
8. (Ne)legální pití
Na Islandu bylo pivo nelegální až do roku 1989, od té doby slaví každý 1. březen jako Den piva. Jen si představte, co bychom do roku 1989 dělali, kdyby tady pivo nebylo…
9. Nejsilnější pivo na světě
Schválně, tipněte si, jaký obsah alkoholu může mít nejsilnější pivo? Ve skutečnosti má obsah alkoholu neuvěřitelných 67,5 % a jmenuje se Snake Venom (čili hadí jed), mimochodem absinth má také okolo 70 %.
Jak je možné dosáhnout takového obsahu alkoholu? Není to až taková alchymie, jak by se na první pohled mohlo zdát, pivo projde zmražením a pak se z něho odeberou zmrzlé krystalky vody. Vyšší obsah alkoholu je tak hned na světě.
10. Dovážka až do domu
Poté, co v roce 1922 získal Niels Bohr Nobelovu cenu za fyziku, mu místní pivovar zavedl vlastní přívod piva přímo do domu a zásoboval ho s ním až do jeho smrti. Měl tedy neomezenou konzumaci piva až do domu celých 40 let.
11. Tmavé pivo je prospěšnější než to světlé
Určitě znáte zaručenou pravdu, že po tmavém pivu rostou prsa, ale věděli jste, že má i jiné výhody, které jsou i vědecky ověřené? Obsahuje více antioxidantů, zejména fenolů, které pomáhají chránit tělo před volnými radikály. Tyto látky mohou přispět k ochraně buněk a podpořit celkovou kondici organismu.
Tmavé pivo má také vyšší obsah železa, což je důležité pro tvorbu červených krvinek a podporu imunitního systému. Pokud tedy hledáte něco, co nejen dobře chutná, ale může tělu i lehce prospět, tmavé pivo je rozhodně zajímavou volbou. Ale rozhodně tu neplatí, že čím víc, tím lépe.
12. Pivo bývalo k pití bezpečnější než voda
Ve středověku byla voda často kontaminovaná, protože hygiena byla v plenkách a čištění vodních zdrojů bylo zatím neexistující. Pivo ale bylo díky vaření bezpečnější – horko zničilo škodlivé bakterie a alkohol pomáhal nápoj konzervovat. Na rozdíl od vody se tak z piva člověk nemohl tak snadno nakazit. Pivo tak bylo běžným nápojem pro každého, a to včetně dětí. Na druhou stranu byl obsah alkoholu výrazně nižší než dne.
A jeden bonus navíc – v každém okamžiku je na světě 0,7 % lidí opilých, to znamená, že právě teď je na světě 50 milionů opilých lidí. A teď taky.
