Skočit z letadla zní možná jako šílený nápad, ale po přistání vám vyplavené endorfiny a úsměv od ucha k uchu budou tvrdit opak. Pravděpodobně díky tomu nebudete skákat naposledy. A že chcete před prvním skokem vědět všechno? Právě proto jsme si pro vás přichystali obsáhlý článek, který vás provede tandemovým skákáním od začátku až do přistání.
Obsah článku:
- Co je tandemový seskok padákem
- Historie skákání s padákem
- Z jakých výšek se skáče?
- Kde je možné v ČR skočit v tandemu
- Je k seskoku potřeba speciální výstroj?
- Pro koho je tandemový seskok padákem vhodný
- Pro koho tandem není vhodný
- Jak se na tandemový seskok co nejlépe připravit
- Zajímavosti a rekordy ze světa tandemových seskoků
- Napsali o nás
- Aktuálně
Co je tandemový seskok padákem
Tandemový seskok padákem je poměrně mladé odvětví parašutismu, které umožňuje zažít seskok z letadla a volný pád téměř komukoli, a to bez parašutistického výcviku. Díky snadné dostupnosti je to také jeden z nejoblíbenějších adrenalinových zážitků na světě. Cena tandemového seskoku se navíc pohybuje od 3 699 Kč (záleží na zvoleném letišti i třeba skokové výšce), což z tohoto zážitku dělá kratochvíli dostupnou široké veřejnosti.
Jak to celé vypadá
A jak takový seskok probíhá? Společně s instruktorem vystoupáte letadlem nebo třeba vrtulníkem či horkovzdušným balonem do dostatečné výšky, kde si vás k sobě zkušený parašutista připevní pomocí speciálního postroje. Takový vyhlídkový let trvá zpravidla 15–30 minut, záleží na zvolené výšce a povětrnostních podmínkách.
Jakmile naberete žádanou výšku, čekáte na povolení k seskoku. Po jeho zaznění společně vyskočíte a budete se k zemi řítit rychlostí nějakých 200 km/h po dobu přibližně 1 minuty. Pak instruktor otevře padák a doplachtí s vámi bezpečně až na zem. Dolet trvá přibližně dalších 10 minut. Celý zážitek pak zakončuje hladké přistání a pořádná nálož endorfinů.
Historie skákání s padákem
K tandemovým seskokům padákem, jak je známe dnes, vedla poměrně dlouhá cesta. Napříč světem vznikaly více či méně (ty mnohem častěji) úspěšné pokusy o seskoky, ty první datované jsou zaznamenané v čínských historických archivech a datují se do 12. století. Mnohem známější je návrh italského vynálezce a umělce Leonarda da Vinciho, který v roce 1480–83 provedl nákres padáku ve tvaru pyramidy. Podle výpočtů měl fungovat, ale nikdo to nevyzkoušel. Až roku 2000 si britský parašutista Adrian Nicholas podle původního nákresu sestavil padák a vyzkoušel ho rovnou z výšky 3 500 metrů. A k jeho štěstí opravdu fungoval.
Ale to jsme se dostali příliš dopředu. Konstrukce padáků na papíru vznikaly i dále, a také se už zkoušely i v praxi. Někdy se zvířecí posádkou, jindy se do toho pustili sami vynálezci, případně nedobrovolní letci z řad vězňů. O větší rozvoj se pak v 18. století zasloužilo létání balonem. A to hlavně z důvodu, aby se mohli vzduchoplavci v případě nehody zachránit.
A tady přichází na řadu francouzský fyzik Louis-Sebastien Lenormand. Ten se zasloužil nejen o pokrok ve skocích s padákem, ale také vymyslel název parachute, který se používá dodnes. Jedná se o složeninu slov para (ochrana proti) a chute (pád), takže je doslova proti pádu.
Doposud měly padáky pevnou konstrukci
Až Francouz Andre-Jacques Garnerin sestrojil padák, který se dal složit a jako první měl i kulatý tvar. Jenže byl neovladatelný a bylo tak potřeba na tom ještě zapracovat. To se povedlo v roce 1802, a to díky pólovému otvoru, který nově padák obsahoval. Zatím se ale stále nacházel složený jen v náruči skokana, zabalení do pouzdra a připevnění na záda přišlo ještě o několik let později, konkrétně v roce 1913.
O urychlení rozvoje se postarala 1. světová válka, kdy padáky sloužily jako záchrana pilotů. Ve 2. světové válce je nově ale také začaly používat k výsadkářské oddíly. Po válce pak skákání s padákem nabylo ještě další rozměr – a to sportovní vyžití. Padáky už byly dobře ovladatelné, takže se vyloženě nabízelo toho využít. Ale jak už to bývá, pokrok nejde zastavit. Proto se postupně přešlo z kulatých padáků na obdélníková křídla, která kromě bezpečného padání umožní parašutistovi naprosto řízeně létat.
Právě je rok 1977 a na Floridě proběhl první tandemový seskok padákem. Záložní padák byl doteď umístěný na břiše parašutisty, takže pro druhého letce nebylo místo. Proto byl k seskoku použitý padák, který měl nové uspořádání, aby vepředu vznik prostor na uchycení dalšího pasažéra. A osvědčilo se to. Díky tomu si dnes můžete skočit i vy.
Z jakých výšek se skáče?
Nejčastěji se tandemový seskok padákem skáče z výšky 3 000 až 4 000 metrů. Čím vyšší seskoková výška, tím delší volný pád vás čeká. Z této výšky se může skokan připravit přibližně na 40 sekund až 1 minutu volného pádu. Vzhledem k tomu, že se k zemi budete řítit rychlostí 200 km/h, bude ta minuta pořádně intenzivní, toho se bát nemusíte!
Zkušenější, nebo prostě jen odvážnější, skokani si ale mohou vyzkoušet i tandemový seskok ze 6 kilometrů, který probíhá pouze na několika letištích v Česku, a to v Plzni, Vyškově a Českých Budějovicích, protože k seskoku z takové výšky je potřeba speciální vybavení. Při tomto extrémním seskoku počítejte téměř s dvojnásobnou dobou letu volným pádem i s mnohem nižší teplotou vzduchu nahoře. S každým nastoupaným výškovým kilometrem totiž teplota klesá přibližně o 6 °C.
Samozřejmě je tady řeč o klasických seskokových výškách pro komerční seskoky. Existují i odvážlivci, jako je například Felix Baumgartner, který si skočil z hranice stratosféry, a to z výšky 39 kilometrů. Volným pádem letěl přes čtyři minuty a zvládl u toho nabrat rychlost 1 358 km/h, a jako první člověk na světě tak při volném pádu překonal rychlost zvuku.
Nezapomeňte na video
I když nebudete padat rychlostí zvuku, je to stejně neskutečně silný zážitek, který se jen těžko popisuje. To možná nejvíc poznáte na svém výrazu, který si pak v klídku na zemi můžete prohlédnout. Ze seskoků jde pořídit fotky i videa, kde uvidíte jak volný pád, tak i sami sebe. Používají se dva typy kamer. U handy kamery umístěné na zápěstí vás instruktor natáčí zblízka po celou dobu zážitku a vy si pak prohlédnete svoje výrazy, ve kterých strach střídá lehké zděšení s pořádným úsměvem od ucha k uchu, který způsobuje nejen silný proud větru během volného pádu. Další variantou je pořízení videa od externího kameramana, díky kterému vše uvidíte trochu z odstupu. Obojí slouží jako skvělá připomínka vaší odvahy.
Kde si v ČR skočit v tandemu
Tandemový seskok padákem si v Česku můžete s Adropem vyzkoušet na řadě letišť – v Plzeňském kraji to jsou již zmiňovaná letiště Klatovy a Plzeň Líně, v Jihočeském kraji pak zajeďte na letiště do Českých Budějovic. Ve Středočeském kraji si z letadla skočíte v Hořovicích, Kolíně nebo Příbrami – Dlouhé Lhotě. V Pardubickém kraji se skáče pouze ve Skutči, v Jihomoravském kraji máte na výběr z letišť Znojmo a Vyškov, pro seskok v Olomouckém kraji pak zajeďte do Prostějova. Ústečáci si mohou skočit v Mostě nebo Chomutově, Liberečáci pak přímo v Liberci.
Ve zmíněných lokalitách se skáče z letadla, pokud byste chtěli raději vystoupat vzhůru vrtulníkem, udělejte si cestu na letišti ve Znojmě nebo Skutči, kde se skáče z vrtulníku Mi-8, který sloužil zejména k vojenským účelům a dodnes ho používá 49 zemí po celém světě.
Je k seskoku potřeba speciální výstroj?
Pro bezpečný seskok samozřejmě potřebujete vhodný padák, který pro vás bude mít připravený k zapůjčení instruktor přímo na letišti. Pak si ještě můžete půjčit speciální kombinézu a brýle (ty jde nasadit i přes dioptrické brýle) a jste připravení ke skoku. Ve výšce je větší zima, takže pokud skáčete v chladnějších měsících, vyplatí se pod kombinézu přiobléct. Co se týká bot, tak raději volte pevnou obuv, která je vhodnější v případě, že přistání bude krapet tvrdší, než bylo v plánu.
V dnešní době se prakticky setkáte jen s padáky typu křídlo, které se poprvé objevily roku 1975 a od té doby postupně vytlačily původní kruhové padáky. S kruhovými padáky se skáče jen velmi zřídka, při tandemu se s nimi ale nesetkáte nikdy, protože jediný povolený typ pro tandemový seskok je právě křídlový typ, který má nižší sestupovou rychlost a je mnohem snadněji řiditelný. A na rozdíl od kruhového padáku jeho přistání nezakončuje parakotoul. Uznejte, že kotoul s instruktorem na zádech není úplně to pravé zakončení.
Specifikem tandemových padáků je také to, že mají stabilizační výtažný padáček, který se otevírá krátce po výskoku z letadla. Díky tomu parašutisté nenaberou tak velkou rychlost a volný pád může být delší. Moderní padáky mají navíc čidla, která při případném selhání otevřou záložní padák.
Pro koho je tandemový seskok padákem vhodný
Tandemový seskok padákem si může skočit prakticky kdokoli. Stačí se vejít do maximální váhy okolo 110 kg a mít aspoň běžnou fyzičku. Není potřeba ani podstupovat zdravotní vyšetření, pouze podepíšete zdravotní prohlášení, kterým potvrdíte dobrý zdravotní stav.
Co se týká věku, je spodní hranice 8 let (a výška minimálně 120 cm), a to s tím, že do 18 let je pro seskok potřeba souhlas zákonného zástupce. Horní věková hranice neexistuje, několik skokanů si tento zážitek užilo i po překonání věkové hranice 100 let! V současnosti nejstarší skokanka Rut Larssonová skočila ve věku 103 let a drží tak světový rekord. Poprvé si přitom skočila až ve 102 letech.
A že máte závratě? Dobrá zpráva, skáče se z takové výšky, že závratě nevadí. A to z prostého důvodu, letadlo vás vynese skoro do 4 km, z této výšky není možné navázat přímý optický kontakt s předměty na zemi, díky čemuž se závratě nedostaví. A až pofrčíte rychlostí 200 km/h k zemi, tak budete mít hlavu plnou jiných starostí a radostí, než jsou závratě.
Pro koho tandem není vhodný
Seskok padákem není vhodný pro osoby, které trpí epilepsií (výjimkou je pouze pokud je nemoc pod kontrolou a bez záchvatů a beze změn medikace jste minimálně 2 roky), kardiovaskulárním onemocněním (menší množství kyslíku ve větších výškách vadí zejména osobám s ischemickou chorobou srdeční, vysokým krevním tlakem či cerebrovaskulární nemocí), poraněním páteře (při otevírání padáku dochází totiž k poměrně velkému přetížení) nebo jiným závažným onemocněním.
Pokud si nejste jistí, raději svůj stav nejprve prokonzultujte s lékařem. A to například pokud trpíte bolestmi zad, astmatem, poruchami nadledvinek, nemocí dutin a uší i jinou nemocí vyžadující medikaci. Pokud jste třeba jen nachlazení nebo máte zánět dutin, může drastická změna tlaku při seskoku poškodit ušní bubínek.
Seskok dále není vhodný pro osoby s těžkou mentální retardací nebo osoby, které nemají stabilní psychický stav a mohly by ohrozit sebe i instruktora.
Skákání by se měly také vyhnout těhotné ženy, riziko potratu je totiž poměrně vysoké.
Existují zdravotní rizika?
Asi jako každý jiný sport, i tandemové seskoky s sebou nesou nějaká rizika. Co se týká bezpečnosti, jsou na tom tandemy ze všech padákových sportů nejlépe. Poměr poranění je 1,4 na 1000 seskoků, což znamená, že k nějakému poranění dochází průměrně v 1 ze 700 skoků. Smrtelné úrazy jsou jen velmi vzácné, a to hluboko pod hodnotou 1:100 000.
Poranění může nastat při tvrdším přistání, případně pak při otevření padáku, kdy dochází k přetížení. Pokud tedy trpíte na problémy se zády, určitě možnosti seskoku proberte se svým lékařem. A jak už bylo zmíněno výše, neskákejte nachlazení, protože prudká změna tlaku je v takovém případě pro ušní bubínky poměrně drastická.
Jak se na tandemový seskok co nejlépe připravit
Na tandemový seskok padákem není potřeba žádná speciální příprava. Vše podstatné se dozvíte na místě, kde vám instruktor vysvětlí, co dělat a co raději ani nezkoušet. Na zemi si vyzkoušíte základní pozice pro seskok, let i přistání, a pak už se jde na to. Vybavení pro seskok si zapůjčíte také na letišti. Ideálně se oblečte do sportovního pohodlného oblečení a nezapomeňte na pevnou obuv.
Pokud jste ve stresu a máte pocit, že do sebe nedostanete ani sousto, stejně zkuste trochu posnídat. Bude to pořádná adrenalinová nálož a tělo někde energii vzít musí.
Zajímavosti a rekordy ze světa tandemových seskoků
Zajímá vás, kolik tandemových seskoků jde zvládnout během jednoho dne? Nejvíce seskoků v jeden den má na svědomí Jay Stokes, a to konkrétně 640. Předchozí rekord v počtu seskoků za 24 hodin překonal o celých 106 seskoků. Nutno podotknout, že tento rekord měl na svědomí také on.
Ale ani česká skokanská scéna nezahálí. Zatímco světově nejstarší skokan, respektive skokanka, si volný pád užila ve 103 letech, nejstarší český parašutista si tandem skočil ve svých 102 letech. Pilotovi padáku bylo v tu dobu 71 let, takže celkově dala posádka dohromady úctyhodný věk 173 let.
Ani zdravotní handicap nemusí být překážkou pro adrenalinové zážitky. Zářný příkladem je vozíčkách Vašek Švec, který tandemový seskok padákem absolvoval i přesto, že je kvadruplegik. Tento odvážný kousek mu zajistil rekord v Guinessově knize rekordů.
Napsali o nás
Na našem blogu
Zmínky jinde
-
Zkuste něco nového: Překonejte strach při tandemovém seskoku padákem na tojesenzace.cz
-
Ceny seskoku padákem se různí podle lokality. Kde všude si skočíte? na E15.cz
Aktuálně na internetu
7. 12. 2020
Nejbláznivější seskok v dějinách
4. 8. 2022