Kouzelný let balónem nad Karlštejnem

S kolegou Honzou jsme se vydali ke Karlštejnu, abychom se spolu dostali do nebe. Ve velkém horkovzdušném balónu. Sešli jsme se na louce u řeky kousek od hradu a čekali, co se bude dít. Po tom, co jsme si odvyprávěli nejnovější zážitky, dorazil na vozíku velký balónový koš.

Přípravy v plném proudu

Balónové létání je celkem alchymie, musíte vychytat vhodnou denní dobu (my jsme letěli chvilku před západem slunce), správný směr a rychlost větru, a samozřejmě taky počasí. Byli jsme napjatí, protože zatímco balonářský tým zkoumal proudění vzduchu, my jsme viděli jenom černý balónek, který vypustili a relativně rychle se od nás vzdaloval. Asi to znamená, že je všechno v cajku, protože jakmile odletěl, zazněla od pilota informace, že se poletí a jde se chystat balón. Nemohli jsme se dočkat! 

Rozkládání a nafukování balónu je zážitek sám o sobě. Takhle zblízka vám najednou dojde, jak je ten balón, co vždycky vidíte na obloze jakou malou tečku, obrovský a kolik horkého vzduchu v něm vlastně je. S předletovou přípravou můžete týmu pomoct, anebo se jenom kochat a čekat na nástup do koše. My musíme vyzkoušet všechno, to se ví.

Vzhůru do oblak

Jakmile byl balón připraven, naskákali jsme do koše (někteří z nás, kteří se trochu zapomněli v povzdálí, doslova skákali přes okraj koše) a pomalu se majestátně vznesli do nebe. Veškeré obavy (pokud vůbec nějaké byly) se okamžitě rozplynuly a změnily se v nadšení a euforii. Zní to možná trochu jako klišé, ale krajina je z ptačí perspektivy doopravdy úplně jiná. Najednou jsme si začali všímat jiných věcí. Vnímali jsme různé barvy polí i jejich uspořádání (jak to asi naměřovali?)

Hodinové kochání z 50 až 300 metrů nad zemí

Zaujal nás odraz pomalu se červenající oblohy v rybnících a záhybech řeky, mávali jsme na lidičky pod námi (většinou se zdají tak malí, že byste je vzali do dlaně) a vychutnávali jsme si kouzelné chvíle se skleničkou šampaňského v ruce.

Celý let balónem trval asi hodinu, ale zdálo se nám, že to uteklo nějak rychle a chtěli jsme ještě zůstat ve vzduchu. Už se ale blížilo přistání a dostávali jsme instrukce. Při přistání se všichni musíte natočit na tuhle stranu, chytit se popruhů a jít mírně do kolen. “Pokud se přetočíme na stranu, nevyskakujte, fungujete jako závaží a balón by se zase vznesl.” Instrukce zněly jasně, budeme se prostě držet balónu zuby nehty a věřit našemu zkušenému pilotovi.

Jak se z nás po přistání stali šlechtici

Přistání bylo celkem vzrůšo, ale zvládli jsme to bez problému. Poté následoval křest pomocí čtyř živlů (země, vody, větru a ohně), na který rozhodně nikdy nezapomeneme. Taky díky tomu, že jsme všichni dostali památeční diplom a byli jsme povýšení na titul baron a baronka z Mokrovrat.

Jedním slovem "boží"! Dopřejte sobě nebo svým blízkým taky takovýto nezapomenutelný pobyt v nebi.