Proč za lezením vyrazit právě na Slovensko?
Protože jen naložíte auto a za pár hodin jste na místě. Další obrovskou výhodou je, že tu neřešíte jazykovou bariéru a domluvíte se, jak vám narostl zobák. Navíc vás nečekají nekonečné nástupy ke skalám, většinou jste na místě za chvilku. A pokud nevíte, kde začít, klidně se vydejte na ty nejznámější cesty za ostatními lezci – právě tam najdete pevnou skálu, dobré jištění, snadný sestup a hlavně jistotu, že lezete v terénu, který je ověřený generacemi lezců.
TIP: Nemáte ještě na skalách dost nalezeno? Absolvujte nejprve kurz skalního lezení, ať si skály na Slovensku užijete bezpečněji.
Lezení na Slovensku pro začátečníky i zkušené? Vyrazte směr Vysoké Tatry
Vysoké Tatry jsou srdcem slovenského horolezectví a právem i jeho největším lákadlem. Najdete tu tisícovky lezeckých cest od jednodušších tras po náročné vícedélkové výstupy.
Tvrdý žulový masiv, který v průběhu čtvrtohor vymodelovaly ledovce, dává stěnám typický charakter. Najdete tu především klasické lezecké terény, kde své si zde přijde každý od začátečníka po pokročilého lezce.
A co v Tatrách rozhodně nevynechat?
Mezi oblíbené horolezecké lokality patří Ošarpanec, kde najdete jednu z nejkrásnějších horolezeckých hřebenovek. Vynechat byste neměli ani populární Galérii Ganku vysokou 300 m, jejíž obtížnost dosahuje II-III stupně UIAA a zvládnou ji tak i zdatnější turisté, stejně tak začátečníci ocení výstup na Kriváň, kde jsou slušné stupy, které zvládnete i bez lezeček.
No a co by to bylo za výlet, kdybyste vynechali Gerlachovský štít, který je se svými 2654 metry nejvyšším vrcholem pohoří a zároveň nejvyšší horou celého Slovenska? Dobrou zprávou pro lezce je, že se sem nedostane každý turista s igelitkou v ruce a žabkami na nohách, ale lezení je zde povolené pouze členům horolezeckých svazů nebo v doprovodu certifikovaného horského vůdce.
Lokalita Súľov pro zkušenější lezce
Súľovské skály patří k nejznámějším lezeckým oblastem Slovenska a rozhodně nejsou jen turistickou atrakcí. Pro zkušenější lezce představují terén, kde se dá lézt celé roky a pořád nacházet nové výzvy. Skály jsou tvořené slepencem, což je hornina složená z různě velkých kamenů spojených vápencovou hmotou. Díky tomu mají cesty originální charakter – chyty bývají kulaté, často nečekaně tvarované, a lezení je pestré a fyzicky náročnější než na klasickém vápenci.
Oblast nabízí několik stovek cest v obtížnostech od nižších stupňů až po ty, které prověří sílu prstů a dobrou práci nohou. (Nejen) zkušenější lezci ocení, že většina linií je dobře odjištěná, takže se dá soustředit na samotný výkon.
Skály jsou rozdělené do 4 oblastí – Javor, Pod Hradom, Brada a Čierny potok, přičemž nejoblíbenější jsou první dvě. Typicky jsou cesty dlouhé 15–30 metrů a najdete tu převisy, kouty, spáry i technické plotny. Kromě sportovního lezení se tu dá vyzkoušet i tradiční lezení s vlastními jištěním.
Příroda tady vytvořila zajímavé tvary jako hřiby, jehly nebo věže, které jinde jen tak neuvidíte. Jedná se o chráněné území, díky kterému je tady krásná a nenarušená příroda. V průběhu roku tu ale proto platí různá omezení, jejich aktuální seznam je dobré si předem najít.
Plavecký hrad – Blázon: Lezení pro rekreační lezce i nabušené magory
Tato staronová lezecká lokalita v Malých Karpatech pod Plaveckým hradem má něco do sebe. Najdete zde zhruba 150 cest různé obtížnosti od pohodových IV+ po nejtěžší cestu s názvem Vzkriesenie a klasou X- na stupnici UIAA.
Vápencové stěny mají výšku kolem 40 metrů, celý masiv pak dosahuje délky okolo 300 metrů. Mezi nejoblíbenější lezecké úseky patří věž Venuša, Anjelská veža a úsek Ajda. Díky rozmanitosti chytů a stupů a hromadě spár se tady vyřádí snad každý lezec. Pokud přemýšlíte, jak dlouhé lano je tak akorát, tak vězte, že se tu neztratí ani osmdesátka.
Jen bacha, celá oblast má nejvyšší stupeň ochrany, a proto je možné tady lézt pouze v období od 15. 6 do 15. 3. Stan tu tak ani nezkoušejte postavit.
Fakľové špáry jako takový slovenský Indian Creek pro milovníky spár
Jediná oblast výhradně spárového lezení na Slovensku vás prostě dostane. Lezecké linie v kouzelném kraji poblíž Prievidze lákají stále více vyznavačů spárového lezení. Chce to výdrž, chce to sílu, ale hlavně je potřeba ovládat správnou techniku. Jinak prostě ty spáry nedáte.
Nedaleko známé oblasti Hrádok v pohoří Vtáčník jsou většinou hladké plotny protkané spárami. Čeká tu na vás zhruba 30 přejištěných cest a spoustu minut naprostého soustředění a adrenalinu. Určitě si nezapomeňte doma vklíněnce a friendy, mezi borháky se totiž dá založit i vlastní jištění. Není ale nezbytné.
Lezení v Liptově: Machnatô a Komjatná
Liptov patří k nejlepším lezeckým regionům Slovenska a jeho dvě hlavní oblasti – Machnatô a Komjatná – se výborně doplňují. Obě jsou snadno dostupné, nabízejí široké rozpětí obtížností a díky rozmanitému terénu si tu zalezou začátečníci i ostřílení lezci.
Machnatô leží v Demänovské dolině, jen pár kilometrů od Liptovského Mikuláše směrem k Jasné. Patří mezi největší lezecké lokality Liptova a najdete tu přes 146 cest. Lezecké linie mají většinou délku kolem 30 metrů, na některé budete potřebovat i 70metrové lano.
Skály jsou částečně z vápence, částečně ze slepence. Na rozdíl od Súľova se tu jedná o klasický drolivý slepenec s mechem a všemi trápeními s tím spojenými. Po dešti nebo ve vlhku na lezení tedy ani nemyslete. Na jihovýchodně orientovaných stěnách tu ale svítí slunce od jara až do podzimu a lezení je příjemné i ve chladnějších dnech.
Co se týká obtížnosti, zaleze si v pohodě celá rodina. Najdete tu od vše od dětských trojek až po IX UIAA. Většina cest je sportovně odjištěná, jen pár převisů se leze technicky a některé linie dovolují i vlastní jištění. V průběhu celého lezení budete mít nádherný výhled na Nízké Tatry a vychutnáte si střídavě plotnové lezení, převisy, spáry i kouty. Každý si tedy přijde na své.
Komjatná se nachází na opačné straně doliny Váhu, asi 13 km od Ružomberka směrem na Dolný Kubín. Tvoří ji tři sektory s 39 cestami. Skála je převážně slepenec, místy drolivý, ale chytovatý a zajímavý. Některé cesty jsou vícedélkové a obtížnosti se pohybují od lehkých až po extrémní.
Nezapomeňte ale, že oblast leží v ochranném pásmu Nízkých Tater. Je proto důležité respektovat pravidla národního parku – žádné ohně, zapomenuté odpadky ani zkratky mimo cesty.
FAQ aneb nejčastější otázky o lezení na Slovensku
Je lezení na Slovensku povolené všude? Ne, není. V chráněných územích, tedy v národních parcích a chráněných krajinných oblastech, se smí lézt jen na vyhrazených stěnách a za přesně stanovených podmínek. Každá oblast má jiný režim – někde je lezení celoročně povolené, jinde jen v určitých měsících kvůli ochraně přírody nebo hnízdění ptáků. Vše si proto zjistěte předem.
- Potřebuju být členem horolezeckého svazu? Ve volně přístupných sportovních oblastech členství potřeba není. Vysoké Tatry mají ale přísná pravidla: lezení je tam oficiálně povolené jen členům horolezeckého svazů nebo s certifikovaným horským vůdcem.
- Jaké typy skal na Slovensku najdu? Velmi pestrou směs. Od žuly ve Vysokých Tatrách přes vápencové stěny ve Slovenském krasu až po slepencové útvary v Súľově a andezitové stěny na středním Slovensku.
- Je lezení na Slovensku vhodné i pro začátečníky? Ano. V řadě oblastí najdete dobře odjištěné sportovní cesty, kam si můžete vzít i děti. Zkušenější lezci pak ocení vysokohorské štíty nebo technicky náročné spáry.
Tak co, už víte, kam vyrazíte za lezeckými zážitky na Slovensko? Pořádně na to můžete nadrtit třeba na stěně, nebo si zaskočit na boulder, ať potrénujete sílu i techniku.
