Prohlídka plzeňského podzemí a pivovaru Plzeňský Prazdroj očima Míši
Do Plzně jsme dorazili o den dříve, než byly naplánované prohlídky. Měli jsme tedy čas na procházku i po nadzemní části města. A nutno podotknout, že historická část Plzně je opravdu nádherná.
Do podzemí jedině s helmou
První v plánu byla prohlídka historického podzemí Plzně. Než jsme se pustili do procházení, vyfasovali jsme přilby. Po pár minutách v podzemí nám bylo jasné proč. Stropy jsou tu hodně nízké a každou chvilku byly slyšet rány od úderu do hlavy ostatních účastníků. Naštěstí to nepřehlušilo výklad našeho průvodce. Bylo mu krásně rozumět, byl vtipný a přátelský. Dozvěděli jsme se historická fakta, legendy a samozřejmě si prohlédli zajímavé prostředí podzemí.
Co mě velmi zaujalo, byly vyvěšené cedulky s názvy ulic, pod kterými jsme procházeli. Mohli jsme si tak lépe představit, jak velkou část Plzně jsme v podzemí prošli. Za hodinku jsme byli opět z podzemí venku a jako bonus jsme obdrželi každý pivenku – poukázku na jedno malé pivo ve vybraných restauracích.
Prohlídka pivovaru s plzničkou, kterou jinde neochutnáte
V jednu začala prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj. Ta už probíhala v podstatně větší skupině než prohlídka podzemí, ale průvodce to svým výrazným a příjemným hlasem bravurně zvládl. Prostory byly vybaveny moderní technikou, která svými projekcemi suprově doplňovala jeho výklad.
Největším zážitkem pro nás ale určitě bylo vkročení do místnosti s obřími tanky, kde celý proces vaření piva probíhá. Bylo tam neskutečné vedro, ale skvělá podívaná. Úplnou třešničkou na dortu byl konec prohlídky, kdy jsme se dostali do sklepů s dřevěnými sudy, ze kterých jsme dostali ochutnat jednu nefiltrovanou a nepasterizovanou plzničku, která nikde jinde na světě k ochutnání není.
Po prohlídce jsme si nemohli odpustit návštěvu vyhlášené pivovarské restaurace Na Spilce, kde jsme si objednali vynikající guláš na pivě, výpečky a dozlatova opečenou kachnu. Byl to perfektní zážitek, který všem milovníkům piva doporučuji!
A teď už nechám slovo Rosťovi, který si jako milovník zlatého moku nemohl nechat ujít kurz čepování v hlavním městě piva – Plzni.
Kurz čepování piva očima Rosti
Hned na úvod mě překvapilo, že je v kurzu čepování zahrnuta i prohlídka Plzeňského pivovaru, který patří opravdu ke zlatému dědictvím naší historie. Dozvíte se vše od toho, kdo byl prvním sládkem pivovaru, až po proces výroby piva, který se během času díky modernějším technologiím značně zefektivnil. Ale cíl sládků je i po letech stejný – mít stále stejnou chuť piva pro zákazníka jako v prvopočátku. A to dokážou zajistit jedině tím, že používají stále ty nejkvalitnější suroviny a drží se stejného postupu jako dříve.
Ochutnávka “nefiltru” v podzemí a výtah pro 72 osob
Během prohlídky pivovaru se projedete mimo jiné i největším výtahem v ČR, do kterého se vejde až 72 osob, a navštívíte část velmi rozsáhlého podzemního sklepení, kde pivo dříve leželo a dozrávalo. Tam také ochutnáte báječné nefiltrované pivo. V podzemí si můžete dokonce zkusit prolézt i malým otvorem v sudu, kterým dříve prolézal ten, kdo sud zevnitř čistil.
Šnyt, hladinka nebo mlíko?
Pak už následoval vlastní kurz čepování sudového piva. V místnosti s výčepem, která připomínala malou hospůdku, bylo celkem 16 účastníků školy čepování. Hned na úvod dostanete od výčepního jednu plzeň a navrch skvělý guláš s cibulí a chlebem. Lepší start do kurzu jsem si ani nemohl představit. Pan výčepní byl opravdu pozorný a když někdo dopil, tak šupem měl na stole další plzeňské. Pak už jsme dostávali cenné rady, jak správně točit a na co si dát pozor. Vyzkoušeli jsme si točit tři pivní styly: hladinku, šnyt a mlíko. Vynechali jsme čochtana, což je pivo bez pěny, které není v Česku moc populární, ba naopak, a preferují ho spíše Angličani nebo Němci.
Co si natočíte, to si i vypijete
Co si s větším i menším úspěchem natočíte, si taky vypijete. Takže ke konci kurzu jsem měl už docela dost :) Nasadíte si výčepní zástěru a jdete na to. Ze začátku to byla bída a jednou jsem natočil spíš “mlíko” a pak zase “čochtana”. Nakonec se přece jenom povedla vytoužená hladinka, a to dokonce dvakrát za sebou! Během kurzu jsme přeráželi i sud, takže to bylo opravdu se vším všudy.
Český sen jak vyšitý
Celkově zabrala prohlídka s kurzem 5 hodin. Byl to opravdu skvěle strávený čas, který jsem si moc užil. Počet natočených, a potom vypitých, piv výčepní v podstatě neřeší, takže jen co dopijete, tak už si jdete natočit další. Tuším, že jsem jich měl asi osm. Takže pro správné Čechy a pivaře je to v podstatě sen :)
