Únikovky jako dělané pro rodiny s dětmi
Recenzovanou únikovou hru mají na svědomí Trap As Mamas, za kterými stojí dvě kamarádky Lucka a Lenka. Obě únikovky nadchly natolik, že se rozhodly vytvořit hry vlastní. Nezůstalo jen u snění, v Praze vypiplaly zatím 2 hry, Jungli a Zlobra, které si užije celá rodina. Hry jsou koncipované tak, že je zvládnou děti, ale nudit se nebudou ani dospěláci.
Společně se Zuzkou (a mým manželem Jonášem) jsme se vydali prozkoumat divokou džungli, protože nám přišla vhodnější pro dospěláky. Sousední Zlobr je ideální opravdu i pro prťata – není v něm potřeba nic číst ani počítat. Jungle drobné výpočty obsahovala, a hlavně dějem provází verše. Schopnost číst a počítat se tu tedy rozhodně hodí.
Jungle v centru Prahy
Herní místnost se nachází v Praze, konkrétně Karlíně a je snadno dostupná MHD i autem. O víkendu je parkování bezplatné, a to přímo v ulici, v týdnu si zaplatíte v parkovacím automatu nebo přes aplikaci. Na značkách jsme měli být pět minut před začátkem, abychom si stihli odskočit, a hlavně poslechnout příběh, který hraní předchází.
Ujala se nás game masterka Ivča, na které bylo vidět, že ji práce baví. Pustila se do vyprávění příběhu, vysvětlila nám, že místo vysílaček budeme komunikovat pomocí letitého choroše a že vše potřebné ke hře najdeme v úrovni, kam dohlédnou i děti. Jamile jsme si potvrdili, že se chápeme, vpustila nás do hry a čas se rozběhl.
Vítejte v džungli aneb Jumanji na hodinu
Kulisy i herní prvky jsou inspirované kultovním filmem Jumanji. V tom se hlavní hrdinové pustili do hraní deskové hry, která má jen jeden háček – každý tah ve hře vypustí do reálného světa různá divoká zvířata, nebezpečné pasti i další fantastické elementy přímo z herního světa. Zpět do normálu se dá vrátit jedině tak, že hru zdárně dokončíte.
S Jonášem film známe, Zuzka sice měla v tomto ohledu menší mezery, ale ničemu to nevadilo a hru shrnula následovně: „Ačkoli jsem film Jumanji neviděla, při hře to vůbec nevadilo. Myšlenka i námět se mi líbily. Mám za sebou hodně únikovek a tuto bych doporučila i rodinám s dětmi. Neděje se tu nic vyloženě děsivého, přitom o dobrodružství není nouze. Skvělá je tu autentická hudba i neotřelé herní prvky. Myslím, že počet hráčů 3 je tak akorát. Hrát by šlo v pohodě i ve dvou.“
Jde se na to
Zuzka je v únikovkách zběhlá, my s Jonášem jich máme už taky pár na kontě. Možná proto jsme chvilku byli trochu bezradní, protože jsme si to zbytečně komplikovali. Vždycky jsme si museli připomenout, že to je myšlené i pro děti a zkusit trochu jiný přístup. Pár otázek na choroše však také padlo. Ten naštěstí napovídal jen v náznacích, abychom si uvědomili, proč jsme se zasekli. Takže i přes nápovědu jsme měli pocit, že jsme si na to přišli sami.
Z úkolů samozřejmě nic neprozradím, abych vás nepřipravila o překvapení, ale můžu říct, že kulisy vypadaly moc hezky a když jsme něco udělali správně, vždy to potvrdil zvukový nebo světelný efekt, případně se něco samo otevřelo. Herní mechanika tak byla promyšlená velmi pěkně.
Celkové dojmy
Jungle je primárně rodinnou únikovkou, takže parta důchodců dávno po třicítce, které všechny ten den trápila zablokovaná záda, tu možná působila trochu zvláštně. Ale hraní jsme si užili i tak. Za sebe bych tuhle únikovou hru doporučila maximálně pro 3 lidi (dospěláci si klidně poradí i ve dvou, s dětmi by byl asi v pohodě i větší počet hráčů), prostory jsou poměrně malé a úkolů také není tolik, aby se to nedalo zvládnout v menším počtu.
Na chvilku jsme se zasekli, protože jsme si nedostatečně přečetli instrukce a přemýšleli, proč se pořád nic neděje, když to máme správně. Než jsme se doptali choroše, uběhla pěkná řádka minut. No a přesně o ty jsme přešvihli hodinový limit na řešení. Naštěstí jsme si to v klidu mohli dohrát a dostali čestný diplom i tak. :)
Nechybělo ani závěrečné focení se slušivými pokrývkami hlavy, které tu mají všichni dobrodruzi, kteří unikli, k dispozici.
Tak co, pustíte se do toho také?
