Huráááá, jedeme na teambuilding!
Když se k nám začaly dostávat první informace o tom, že tentokrát pojedeme stmelovat tým na Moravu, všichni jsme byli jako na trní. Ano, na Moravě jsou krásné sklípky plné skvělého vína (a do jednoho jsme byli objednaní). O to ale nejde, jsme přeci zážitkovka, takže naše výjezdy znamenají spoustu aktivit. A jednou z nich měl být tentokrát i vyhlídkový let balónem.

Let balónem v dešti a silném větru?
Jak se blížil den odjezdu, naše nadšení bylo stále menší a menší. Předpověď počasí totiž hlásila déšť, zimu a vítr. Prostě to nejhorší, co může být. Jeli jsme na celý víkend, takže jsme měli 3 hypotetické termíny letu – sobota ráno, sobota večer a neděle ráno. No jo, jenže když bude celý víkend pršet a vyjasní se až v pondělí, tak nedopadne ani jeden. Četli jsme si sice o tom, jak v roce 2016 Rus Fedor Koňuchov obletěl sám v balónu zeměkouli, jak se potýkal s krupobitím, bouří, a dokonce mu i zamrzla kyslíková maska, bylo by to na nás ale přeci jen trochu moc.
Nikam se nejede!?
Na začátku týdne jsme dokonce váhali, jestli celou akci nepřesunout. Naštěstí převážila optimistická část týmu. Řekli jsme si, že prostě pojedeme, užijeme si to a určitě se nakonec i vyjasní. Taky že jo, už večer při příjezdu bylo téměř stoprocentní, že se poletí!
Vstávat a cvičit
Ráno byl odjezd z ubytování v 6:15. Takže jsme si dali jen čaj, kafe a něco malého, a vyrazili na místo vzletu. Venku bylo nádherně, sluníčko, teplo a lehký vánek… prostě naprostá idylka. Naši chlapi pomohli balonářům s nafouknutím balónu a díky klidnému počasí jsme si dokonce mohli vlézt dovnitř do balónu. A udělat si takovéhle parádní fotky:

Vzhůru do oblak
Pak už jsme naskákali do koše a pomalu vzlétli. Let horkovzdušným balónem probíhá ve výšce od 50 do 300 metrů nad zemí. Nejkrásnější výhled je úplně shora, nejlepší zážitek je ale když letíte těsně nad krajinou a vše máte jako na dlani. Když jsme trochu vystoupali, připili jsme si šampaňským a ponořili se do úchvatných výhledů jako tento:

Krása, co?
Světový rekord
Náš let trval asi hodinu a uletěli jsme zhruba 20 kilometrů. Vlastně nevím, jestli je to málo nebo hodně, pocitově to ale bylo tak akorát. Sice jsme nepokořili světový rekord, který je něco kolem 8 tisíc zvládnutých kilometrů, ale ani jsme se o to nesnažili :-)
Byla skvělá viditelnost, takže jsme si jen tak užívali nádherné výhledy, chvilkama jsme jen tak rozjímali, pili šampaňské, nebo kávu a čaj na zahřátí, pozorovali stín balónu, zvířátka a překrásnou moravskou krajinu. 
Bezpečnostní pozice pro přistání
Přistání proběhlo neuvěřitelně hladce, pilot nám říkal, že takové přistání, na jaké jsme měli štěstí, se nepodaří úplně často. Všichni jsme byli v přistávací pozici, drželi jsme se popruhů, měli jsme pokrčená kolena a čekali náraz do země. Když jsme přistáli, bylo to spíše jako pohlazení. Skutečně skvělá práce pilota.
Povýšili nás!
Vzduchoplavci jsou jedna velká rodina, přistáním tedy zážitek zdaleka nekončí. Ti z nás, kteří letěli balónem poprvé, totiž museli projít slavnostním křtem za pomoci čtyř živlů.

Nesmím vám prozradit, jak přesně to probíhá... to musíte zažít sami. Jedno ale říct můžu. Je to skutečně krásná tradice, na jejímž konci se z našich kolegů stali baroni a baronky z Halenkovic (podle místa přistání). Na počest jejich slavného dne jsme si připili šampaňským a užívali si krásné počasí. Takhle to pak vypadá, když máte v týmu samé vznešené barony a baronky :-)

Ačkoli většina z nás miluje adrenalin, rychlost a výzvy, let balónem je taková naše srdcovka. Je to perfektní zážitek, který by si měl každý vyzkoušet alespoň jednou za život.


